KONCEPT VÝSTAV

Kemet.

Název výstavy pochází ze starověkého názvu země Egypťanů. “Kemet” znamená doslova “černá země”. Slovo “kem” znamená ve staroegyptštině “černý”.

Milovníci umění a historie se mohli ponořit do legend a pravd o starověkém Egyptě. Říši, které vládli faraoni a kterou obývali otroci. Autor a kurátor výstavy Hesham Malik chtěl tímto počinem ukázat, jak může přetrvávající umělecká vynalézavost minulosti překonat čas a rezonovat se současným publikem.

Heshamova umělecká díla, od obrazů po dřevěné sochy, starožitnosti a šperky se složitými detaily představila nádheru starověkého Egypta. Návštěvníci karlovarského muzea se mohli ponořit do egyptské historie během obdivování moderní estetiky a ideálů krásy zobrazených v umělcově tvorbě.

Tematické uspořádání expozice nebylo řazeno chronologicky, ale podle jednotlivých tématických okruhů. Témata zahrnovala okruhy: faraoni a každodenní život lidí v období staroegyptské civilizace, význam designu a barev pro život Egypťanů a úsilí o zajištění zachování jejich odkazu pro budoucí generace.

 

 

 

 

 

 

Indická mytologie a hrdinové.

Indická mytologie zahrnuje komplexní příběhy, které jsou základem třetího největšího náboženství na světě. Hinduismus, který se uchází o titul nejstaršího náboženství na světě, měl hluboký vliv na nejstarší civilizace na Zemi. Bytosti, které se vyskytují v hinduistické mytologii, zahrnují širokou škálu bytostí, od legendárních vahánů až po celé druhy. V posvátných vyprávěních lze nalézt zprávy o duchu přírody a zlovolných démonech. Stejně jako příběhy, v nichž vystupují mořské příšery a draci.

V Oblastním muzeu a galerii v Mostě se konala výstava “Skrytá tajemství”, která představila rozmanitou škálu uměleckých děl zkoumajících bohaté kulturní dědictví Indie. Umělec Hesham Malik mistrně představil jedinečnou směs abstraktních a figurativních interpretací, v nichž splétal poutavé příběhy z indické mytologie a pronikal do složitých vyprávění o životě, kultuře a tradicích Indie. Toto plynulé spojení uměleckých stylů vytvořilo okouzlující atmosféru, která návštěvníky fascinovala a vyvolávala hluboký pocit úcty.

 

 

 

 

 

Mizpah symbolizuje jednotu, trvalé spojení a kolektivní paměť společenství. Výstava byla uspořádána ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Havlíčkův Brod. Konkrétně se zaměřila na tři významné brodské rody – Mahlerovy, Pachnerovy a Turnovské.

Název výstavy pochází z hebrejštiny (מִצְפָּה miṣpāh, mitspah) a symbolizuje hluboké citové pouto, které sdílejí dva jedinci, zvláště když je dělí značná fyzická vzdálenost nebo dokonce smrt. Kromě toho také odkazuje na hromadu kamení, která byla tradičně vztyčována jako symbol smlouvy mezi dvěma jedinci, přičemž Bůh sloužil jako jejich bdělý pozorovatel (Genesis 31,44-54).

 

Slovo “mizpah” je navíc běžně spojováno se hřbitovem. Každý náhrobek na židovském hřbitově v Havlíčkově Brodě v sobě skrývá jedinečný příběh. Zatímco některé příběhy jsou nám známé, jiné zůstanou navždy tajemstvím. Některé nápisy uctívají zesnulé, jiné nabízejí útěchu truchlícím prostřednictvím modliteb. Výstava “MIZPAH” si klade za cíl překlenout propast mezi komunitou a těmito vyprávěními a osvětlit historii židovské komunity v Havlíčkově Brodě během tragických událostí holocaustu. Část výstavy byla věnována židovským rodinám v Havlíčkově Brodě se zaměřením na tři významné rodiny – Mahlerovy, Pachnerovy a Turnovské.

 

Současně s výstavou se studenti ze škol aktivně zapojili do Heshamovy mezinárodní iniciativy – projektu “Incomplete”, který probíhá od roku 2021. Princip projektu “Incomplete” je jednoduchý. Divák se podívá na obraz a napíše první slovo, které ho napadne. Jakmile jsou shromážděna všechna slova od skupiny diváků, umělec zformuluje popis obrazu. Tento popis slouží jako komplexní shrnutí všech slov poskytnutých například žáky školy, kteří se podělili o své myšlenky k uměleckému dílu.

 

 

 

 

 

 

 

Pocta kroměřížskému velikánovi Maxi Švabinskému doplněná o výsledky vzdělávacího projektu pro kroměřížské studenty.

Výstava oslavující výročí 150 let od narození Maxe Švabinského (150 let od 17. září 1873). Vzpomínku na Maxe Švabinského otvírá Hesham Malik jeho portrétem ve svém vlastním stylu současného umění. Dílo září mezi dalšími obrazy, které jsou inspirovány jeho tvorbou. Popisy u obrazu zachycují důležité okamžiky jeho života. Oba autory spojuje neutuchající láska k přírodě, řemeslná zručnost s precizností v detailu a promítání emocemi pohnutých duší zachycených objektů.

Hesham Malik vystavuje v Kroměříži současné moderní umění, která začal malovat během lockdownu právě v tomto muzeu. Další díla jsou také tvořena obrazy, které namaloval během svého pobytu v Kroměříži. Umělec nabízí otevřený dialog s divákem, kdy mohou návštěvníci zkoumat a prožívat, jak díky pestrému barevnému spektru ožívají útržky okamžiků zachycených v plynoucím toku času.

Významnou část výstavy tvoří část určená školám „Já jsem z Kroměříže“, do které se zapojili mimo jiné studenti Arcibiskupského gymnázia. Výstava zobrazuje originály obrazů významných osobností, které si učitelé vybrali pro svoje žáky a popisky všech studentů z mezinárodních škol, Kroměříže, i dalších míst ČR, kteří se do projektu zapojili.

 

 

 

 

Gesto

Černá barva je prvním pigmentem, který člověk v pravěku použil, vyrobeným ze směsi dřevěného uhlí a železa – byla začátkem, ale symbolicky představuje i konec. Bílá barva je považována za čistotu, ale bílá je často nějakým způsobem zabarvená, s jemným odstupňováním. Barva je neoddělitelně spjata s dějinami umění. Pro tuto výstavu s názvem “Gesto” v MGVO pracuje umělec Hesham Malik s omezenou barevnou paletou černé, bílé a zlaté. Tvorba s těmito omezeními nutí člověka soustředit se na jiné prvky než na barvu – kompozici, hodnotu, osvětlení a formu. Příkladem obrazů na výstavě jsou abstraktní díla a obrazy lidské postavy.

Obrazy na výstavě “Gesto” odrážejí různorodost etnické příslušnosti, kultury a médií, ale esteticky je spojuje umělecké využití výrazné černé a bílé barvy. To vše při zachování umělcova trvalého zájmu o výrazné barvy, které obvykle používá. Ačkoli člověk často považuje černobílé pojetí za minimální, jako omezenou binární dvojici, pohybem za povrch uměleckých děl často odhaluje nuancované vrstvy složitosti a otázek.

Každé dílo nabízí pohled do spletitých oblastí lidské psychiky a vybízí diváky, aby zpochybnili své vlastní vnímání a vydali se na neprobádaná území mysli. Návštěvník může vstoupit do prostoru a prožít obrazy na stěnách. Výstava “Gesto” v MGVO potrvá od 4. září do 29. října 2023.

 

 

 

Rozsáhlá výstava plná emocí, romantiky a mýtických milostných spojení z různých koutů světa.

Výstavu připravil umělec Hesham Malik. Výstava se zaměřuje především na příběhy lásky a nesnází, osobního i společenského boje, kterým člověk kvůli lásce prochází. Některé z příběhů spolu s uměleckými díly jsou skutečné, jiné smyšlené. Jeden z hlavních obrazů se točí kolem skutečného příběhu lásky majitele zámku z rodu Schebků. Otec nesouhlasil s nastávajícím svazkem svého syna Jana a slíbil, že s ním do smrti nepromluví, pokud se skutečně ožení s Marií Kettnerovou. Syn si stál za svým, svatba proběhla a otec svůj slib dodržel. Až do své smrti otec se synem nepromluvil. Další podobné příběhy uvede rozsáhlá expozice plná barev, romantiky a mýtických milostných spojení z různých částí světa.

 

 

 

Několik pater, desítka místností, v nichž autor prezentuje odlišné témata tak, že dohromady tvoří jednolitou barevnou paletu.

Výstavu “MOONBOW” pro Galerii a Městské muzeum Nové Město nad Metují
připravil výtvarník Hesham Malik. Název výstavy odkazuje k vzácnému přírodnímu úkazu. Duhu vytváří místo denního slunenčího světla záře měsíce.

Koncept výstavy je vytvořený tak, že se v každé místnosti a každém patře
galerijních prostorů prezentuje návštěvníkům jiné téma. Všechna témata tvoří
dohromady jednotlivou barevnou paletu výstavy “MOONBOW”.

Hlavním smyslem výstavy je, aby si každý mohl najít umělecké dílo, se kterým se
může ztotožnit, ke kterému se může vztáhnout. Ať už ve smyslu osobní
sympatie/antipatie nebo inspirace z příběhů, kterými svá díla autor doprovází.

Barvy, které umělec používá, jsou jasné a zapadají do žánru současného umění.

Umělec díla dekoroval množstvím zlata a stříbra, což dává vyniknout strhujícím
detailům, které se kontinuálně prolínají procesem jeho tvorby.

Příběhy, které doplňují umělecká díla, autor osobně nasbíral od jedinců i
komunit, které potkává během svého cestování po světě. Popisy uměleckých děl
tak vyprávějí příběhy o různých místech, různých lidech. Umělecká díla se
dotýkají různých kmenů z celého světa a mnohá zobrazují mýtické příběhy východu a západu.

Součástí výstavy je i umělcova charakteristická sochařská práce wood art, dřevěné desky, které jsou oboustranným obrazem.

Umělec vystavuje fotografie a sochy jen zřídka, takže výstava v Městském muzeu

Nové Město nad Metují je jednou z mála prvních příležitostí vidět jeho
sochařské a fotografické umění v České republice.

Návštěvníci mají možnost nejen zhlédnout výstavu, ale také se stát součástí
celosvětového projektu, který umělec vytvořil.

 

 

 

Amorista: Kolik červené se vejde na špičku štětce?

Všichni už dobře víme, že zamčené dveře, kterými kráčí člověk popletený láskou, vedou do věží. Kde jinde by tedy „Amorista“ mohl psát a malovat o lásce než ve věži? A to navíc ještě ve věži symbolicky červené s bohatou historií na nejmagičtějším místě v České republice.

Červená věž se ční z prostorů Fakulty restaurování Univerzity Pardubice na zámeckém návrší. Najdete ji v těsné blízkosti Rodného bytu Bedřicha Smetany, v sousedství litomyšlského renesančního zámku zapsaném ve světovém dědictví UNESCO.

Věž dostala své jméno díky charakteristické barvě zdiva, silně ohořelého při jednom z četných požárů, které v průběhu dějin postihly město Litomyšl. Nově koncipované třípodlažní vnitřní prostory věže slouží jako expozice Muzea restaurování a historických technologií. Muzeum bylo otevřeno v roce 1998 a z krytého prostoru o výšce 15 metrů se po zdolání 77 schodů nabízí malebný výhled na arkády zámku, Klášterní zahrady a další litomyšlské památky. Obsahuje výstavní prostory a depozitář. Jeho program je unikátní i v evropském kontextu.

Hesham Malik, který má vazby k městu Litomyšl již v řádu let (např. v rámci vlastního projektu „Echo karantény“ a spolupráce s Regionálním muzeem v Litomyšli) , dlouho hledal to správné místo pro vystavení svého vibrujícího uměleckého díla. Heshamovy akrylové a kombinované malby na plátně nabízejí vizuální nádheru propojenosti všech věcí. Díla, která pracují na pomezí struktury a chaosu, se noří hluboko do duality všech věcí směrem k metafyzické jednotě a duchovní rovnováze. Jeho transformace každodennosti lidí a jejich příběhů odhaluje magické ve všednosti. Prostřednictvím jeho sjednocující vize se barva stává vyjádřením všech podivuhodných materiálů, lidí a přírody. Z kontrastu s hrubostí a přitom smělostí vyvěrajícího z prostoru Červené věže můžeme hluboce pocítit, jak malba dokáže proměnit lidskou zkušenost v příběhy.

Název výstavy „Amorista“ pojmenovává člověka, který je zamilovaný (a/nebo) píše o lásce. Poskytuje tak divákovi simultánní optické iluze, které může příznačně prožívat nejenom zamilovaný člověk. Ortografické formy nejprve jako by ustupovaly do prostoru a pak se, při mírné změně ostrosti, naopak rozpínaly směrem ven. Oříznuté proti hranicím plátna se tvary jakoby vynořují a expandují za ně, nespoutané gravitací. Navzdory ploché obrazové rovině, tolik oslavované vrcholným modernismem, Hesham záměrně vytvořil iluzi hlubokého prostoru a následně ji zalidnil nepředvídatelnou, živou hrou lidí, zvířat, forem, objemů, a nakonec i myšlenek.

Výstava se koná v rámci festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl od 5.června do 2. července 2023 v Červené věži (Fakulta restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli, Červená věž, Jiráskova 3, Litomyšl). Otevřeno: Po-Pá 9.00-11.00, 13.00-15.00.

 

 

 

 

Africká Kuumba: Ve smyslu hledání stínů vlastních odkazů

Světoběžník Hesham Malik nemalou část svého života prožil v Africe s domorodými kmeny. Spolu s kurátory Muzea Dvůr Králové autor připravil exotickou uměleckou expozici zobrazující mýty a příběhy života, zvířat a lidí.

V budově Staré radnice Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem tak na velkoformátových plátnech a elegantních dřevěných plastikách ožívají stvoření jako nosorožci, sloni, ale také bytosti více éterické, démonické nebo obyčejně a prostě zajímavé.

Název výstavy „Kuumba“ odkazuje k tomu, že bychom měli vždy udělat maximum pro to, abychom po sobě zanechali dědictví. A to ještě krásnější a prospěšnější než to, které jsme sami zdědili po našich předcích.

Umělec tuto výstavu věnoval Josefu Vágnerovi a všem dobrodruhům a lidem, kteří pořád ještě chtějí hledat cesty, jak po sobě zanechat odkaz, který nebude pouhým stínem odkazu jejich předků.

Výstava v Muzeu Dvůr Králové se společně s úvodní vernisáží konala od 17. února do 23. dubna 2023.

 

 

Pevnost Dobrošov poprvé: 1938/ chrání proti nacistům, 1968/ otevřena pro veřejnost, 2022/ „Make art not war“

Muzeum Náchodska znovuotevírá bývalou vojenskou pevnost pro veřejnost spolu se sérií uměleckých výstav. 

Po tříleté rekonstrukci tak mohou návštěvníci kromě proměny objektu zažít unikátní kolekci výstav “Make Art Not War” umělce Heshama Malika. Při putování turistickým okruhem po pevnosti na ně čekají tři umělecké expozice „Ethereal“, „Raw“ a „Bitye“.

Autentická atmosféra pevnosti spolu se surovostí země, do které se zarývá, tak souzní a prosvítá skrze díla plná barev a emocí. Obrazy z expozic Ethereal a Bitye doplňují dřevěná umělecká díla Raw, která kombinují výtvarné a sochařské umění.

Svět je jevištěm, kde jsme všichni součástí jednoho příběhu. Rozdíl je v tom, jak čas mění místa a jak mění lidi. Byly doby, kdy si kmeny z jeskyní a hor udělaly své domovy. Na takových jedinečných místech se rodila kulturní společenství a lidé utvářeli a předávali si poznání. Jedny z prvních zbraní v historii lidstva byly objeveny a vytvořeny v jeskyni. Jeskyně byly také jedněmi z prvních galerií a muzeí, kde mohlo vzniknout umění a být zachováno pro budoucí generace.

Umělec, který je proslulý tím, že své obrazy doprovází silnými příběhy, se tentokrát rozhodl nechat mluvit umění samo o sobě.

Slavvností otevření pevnosti společně s vernisáží se plánuje na 3. května. Výstavy si můžete prohlédnout do 16. října 2022.

Chrastecké Ukiyo hledá anděly a ďábly přítomného okamžiku

Umělec Hesham Malik bude v rámci tří autorských výstav od 26. května do 30. září 2022 hledat různé tváře našich vlastních ďáblů a andělů v Městském muzeu v Chrasti, domově nejzáhadnější knihy Česka.

Ďáblova bible“ se přezdívá největší rukopisné knize světa Kodex gigas (v překladu „Obrovská kniha“), která byla napsána pravděpodobně počátkem 13. století v klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Záměrem jejího autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla. Kolem jejího vzniku koluje legenda, že ji dostal za úkol napsat jeden z klášterních mnichů. Byl to trest za jeho hříchy a knihu měl napsat za jedinou noc. Tento zdánlivě nesplnitelný úkol mu pomohl splnit právě ďábel, kterému upsal svou duši.

Kniha se proslavila především svým vyobrazením ďábla, kterému je věnován v knize netradiční prostor. Kopii tohoto rukopisu můžete dodnes vidět právě v Chrasti.

Hesham Malik vytvořil pro Muzeum v Chrasti sérii tří expozic, které se inspirují a čerpají z historie nejenom chrudimského regionu. Umělec svým etnograficky deskriptivním způsobem mapuje především hledání vzniku vyobrazení a mytologii duchovních bytostí, kterými jsou kromě ďábla také andělé.

Tyto bytosti nalézá nejenom v minulosti, ale především v přítomném okamžiku. Název výstavy Ukiyo odkazuje k životu v přítomném okamžiku, odpoutaný od starostí života. Oddělit vnitřní bohatý prožitek od problémů a starostí znamená vzdát se ulpívání na ustálených formách a programech. Toto dokonale vystihuje abstraktní figurativní umění Ukiyo, kterým Hesham Malik chce návštěvníky osvěžit a inspirovat.

Oblastní muzeum praha-východ ozdobily obrazy Osvobození

Umělec Hesham Malik začal malovat své obrazy v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech. Vrací se tak zpátky v čase na počátek roku 2020, kdy jsme se všichni uzavírali doma během prvních lockdownů.

Svá první plátna namaloval umělec nikoliv doma, ale uvnitř muzeí a kulturních institucí, které mu otevřela své dveře v těchto těžkých časech. Během této doby také hovořil s lidmi, které v osamělých ulicích Brandýsa a okolí potkal. 

Věří, že se pospolitost ve společnosti rodí během kolektivních zážitků a utvrzuje především v náročných dobách. Jeho inspirace pochází z propojení s kolektivní zkušeností lidí ve městech a okolí, které rostou mezi barvami a abstraktními figurami.

Prostřednictvím své umělecké praxe založené na výzkumu konceptualizuje nové přístupy k malbě v souladu se zemí a lidmi prostřednictvím kolektivismu a osobních zkušeností.

Umělec věří, že naše budoucí představy musí zahrnovat něco víc, než je pouze „člověk“ jako jedinec. Něco, co zahrnuje i přesahuje samotnou lidskost. To, co je víc než člověk, jsou četné propletence lidské existence s živými i neživými bytostmi.

U vystavených obrazů umělec vychází z vlastní zkušenosti, kdy se podmínka odlišnosti, „jinakosti“, stává radikálním předpokladem politické možnosti. 

Zlato a civilizace očima umělce v regionálním muzeu v jílovém u prahy

Výstavu „Zlato / Gold“ vytvořil renomovaný umělec Hesham Malik. Ve vlastních, více než 20 let starých obrazech, zve diváky ke sledování příběhu zlata v různých érách a kulturách naší civilizace.

Kromě krásného umění se divák může seznámit s fakty, jak bylo pro lidstvo zlato v různých érách historie důležité a jak se používalo. Spolu se zlatými obrazy jsou součástí výstavy poutavé popisy ve formě příběhů, které jsou určené k informování a vzdělávání.

Diváci a milovníci umění, kteří obdivují Heshamovy obrazy, z nich cítí pocit svobody a povznášející kvalitu, ke které se vztahují. Umělec se rozhodl tuto show vystavit právě v muzeu, které se specializuje na zlato v České republice.

Jsem ráda, že Hesham Malik vystavuje v muzeu v Jílovém, které se zaměřuje na historii a zpracování zlata. Došlo tak k symbolickému propojení „zlaté” historie s moderním uměním. Obrazy Heshama Malika tak přinášejí nový pohled, jak tento drahý kov využít v rovině umělecké, edukační i narativní,” uvádí ředitelka muzea Šárka Juřinová.

Roztoužení štěstím
v Městském muzeu Skuteč

Na výstavě „Roztoužení“ mapuje Hesham Malik svou uměleckou tvorbu a hledá ve svých obrazech odpověď na otázku, co pro nás znamená štěstí. 

Umělci často stojí osaměle a ve své době jako nepochopení aktivisté revolučních změn ve společnosti. Díky této neuchopitelnosti přicházející díky osobním a politickým postřehům, dokážou nabídnout nové způsoby, jak pochopit současný duševní stav společnosti.

Od 12. dubna do 29. května 2022 v Městském muzeu ve Skutči poskytne umělec Hesham Malik bohatou prezentaci své tvorby napříč různými uměleckými disciplínami. Nechá návštěvníky prozkoumat složité souvislosti mezi příběhem vzniku svých výtvarných děl a poutavých literárních útvarů, kterými své obrazy typicky při svých exhibicích provází.

„Zaujala mě myšlenka, co pro různé lidi znamená štěstí. Každý obraz, který jsem vybral, mě konfrontoval s touto otázkou nebo mě nutil na ní argumentovat. Jediné, co mohu potvrdit, je fakt, že štěstí existuje. Tato kolekce obrazů dohromady uceleně mapuje mou uměleckou tvorbu,“ uvádí autor.

Výstava zve návštěvníky k tomu stát se pozorovateli toho, jak se osobnost umělce utváří osobní zkušeností, která je zakořeněna v různých kulturních a politických situacích. V průběhu výstavy můžeme nahlédnout do složitého konfliktu barev lidské duše, včetně reakcí umělce jako vizuálního a aktivního vypravěče tohoto procesu.